Hladinu nejen kavárenských a hospodských diskusí v Karlových Varech v poslední době čeří vlna místního referenda, vlna snahy přinutit karlovarskou vládnoucí koalici postavit na místě Vřídelní kolonády kopii stavby architektů Fellnera a Helmera a zároveň zastavit opravy havarijního stavu kolonády stávající. Celé téma vnímám jako komplex otázek a následně psanými názory bych rád přispěl do diskuse. Takže?
Referendum. Jistě legální nástroj na vyjádření názoru veřejnosti. Ale právě okolnosti kolem kolonády nám ukazují nevhodnost jeho aplikace na problém, pokud neznáme co možná nejvíce parametrů ke správnému řešení. Nikterak neupírám autorům petice jejich právo na vyvolání referenda, plně akceptuji výsledek petice o jeho konání. Avšak: již sama otázka budí rozpaky. Připomeňme si její znění: „Jste pro obnovu historické Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera a pro ukončení oprav havarijního stavu současné Vřídelní kolonády z roku 1975?“. Jedná se o naprosto legální dotaz, bez formálních chyb. Každý čtenář jistě pochopil, že se jedná o výrok tzv. složený, tedy skládající se ze dvou výroků, otázek. A: Chcete repliku? B: Chcete zastavit havarijní opravy? Z hlediska logiky se jedná o konjunkci, která je pravdivá tehdy, a jen tehdy, jsou-li pravdivé oba výroky, (A) i (B). Znamená to tudíž, že odpovím-li na otázku celou kladně „ANO“, pak souhlasím jednoznačně s oběma dílčími výroky. Tedy i s výstavbou repliky i se zastavením havarijních prací. A máme tu prvý háček. Výsledek referenda bude pro vedení radnice závazný. Předpokládejme, že referendum proběhne s výsledkem ANO. Dobrá tedy, město bude stavět na místě dnešní Vřídelní kolonády litinovou repliku. A město musí zastavit havarijní opravy. Zastavit opravy havarijního stavu? Obávám se, že to už v pořádku není a dostáváme se do rozporu se zákonnými předpisy. Maně mne pro tuto chvíli napadá snad jen „obecné ohrožení…“, „péče řádného hospodáře…“, odborníci v oblasti práva by jistě našli další rozpory. Vidím prvou chybičku v konání vedení města, neb město nemělo klást dotaz na validitu (správnost) výroku, ten jistě formálně správný je, avšak na jeho důsledek – tedy hypotetickou závaznost zastavit opravy havarijního stavu.
Kolonáda. Nedílná součást našeho města, a to hned v mnoha počtech. Avšak málokdo ví, že kolonáda není jen stavba na povrchu zemském, tedy to, co oku lahodí nebo by alespoň lahodit mělo. Opět nerozporuji, hlavně ve vztahu k barokní stavbě kostela Sv. Maří Magdalény; styl stávající kolonády mi příliš nekonvenuje. Jako by mi z hmoty oné stavby v prostoru mávalo komunistické přání z dob, kdy se tehdy Gagarinova kolonáda projektovala: „Hlavně, soudruhu architekte, ňák zakryj ten výhled na kostel, aby to ostatní soudruhy a soudružky nelákalo do něj chodit, vlastně aby ho pokud možno žádnej soudruh, vlastně nikdo, moc neviděl…“. Leč – stavba je výrazem doby, stejně jako hudba nebo obraz. Součástí dějin každého národa je období, na které jeho příslušníci jistě nejsou pyšní. A než se s důsledky vyrovnají, trvá to mnohdy velmi dlouho. Životnost tehdejší Gagarinovy, dnešní Vřídelní kolonády byla plánována na 80 let. Ještě by pár let mohla sloužit. Vracím se k úvodu tohoto odstavce. Běžný Homo sapiens vidí jen stavbu na povrchu, co však skrývá se pod povrchem naší kolonády? RNDr. Tomáš Vylita, Ph.D., bez jakékoli diskuse jeden z nemnoha vrcholných odborníků na hydrogeologii v republice, tomu říká „továrna na vodu“. A jeho názor jistojistě nelze nevzít v potaz, kdo jiný v Karlových Varech zná zde každý vyvěrající čůrek vody ze země? Problém tkví v tom, že pod kolonádou skrývá se technologie na „vizualizovaný“ vývěr Vřídla pro diváky, rozvod pramenů pod kolonádou tak, aby každý pacient i turista mohl si do pohárku zachytit něco tak zvláštně chutnající, vlastně spíše „nechutnající“ vody s blahodárnými účinky. A jsem u jádra pudla. Dnešní oprava havarijního stavu se týká jen regulace a rozvodů vlastního Vřídla a pramenů, nikoli stavby viditelné kolonády. Jinými slovy – oprava sklepa je nutná, neboť bychom záhy mohli my všichni přijít o klenot Karlových Varů, o Vřídlo. Vidím druhou chybičku v konání vedení města, občané již dávno měli býti zasypáni informacemi, co se vlastně děje, co je nutné.
Resumé: Byla sepsána petice s jasnou otázkou, v souladu s právem bude vypsáno referendum. Domnívám se však, že nelze zastavit nutné opravy technologie, která je předpokladem, ba vlastně základem popularity našeho města. Nelze si myslet, že je možné říci – postavíme to a to, aniž bychom se ujistili, že nemáme ani hliněné nohy. Nelze ve svém důsledku ani vnucovat estetické řešení; přestože jsem milovník historie a ve svém důsledku velmi konzervativní jedinec, nemohu souhlasit s tím, že architektura je o replikách. Nebuďme epigony, nebuďme těmi, co jen s minimálními změnami kopírují. Ve světě je mnoho míst, kde stály nádherné skvosty. A na jejich místě – z nejrůznějších důvodů – stojí jiné. Pokud by investoři a lidé rozhodující neměli odvahu, pak by jistě nestály Gaudího domy v Barceloně, pyramida jako vstup do Louvre, tančící dům v Praze, klášter v Plasích…Dovolil bych si navrhnout opravu technologií pramenů i Vřídla a začít připravovat vypsání veřejné architektonické soutěže na řešení prostor dnešní Vřídelní kolonády. S konkrétními termíny a s konkrétními odpovědnými osobami. A to i s ohledem na finanční zdroje. Stávající kolonáda jistě ráda v klidu ještě poslouží svému účelu. A vidím třetí chybičku v konání vedení města; v rozvášněné atmosféře peticí a referenda by mělo opakovaně sdělovat, co plánuje s Vřídelní kolonádou do budoucna.
Na závěr? Pohádku. Jistá větší rodina zdědila po nepříliš milovaném příbuzném automobil Škoda 100L. Ve slušném stavu, lak trochu omšelý, ale beze rzi, sedačky neprosezené, potahy neroztrhané, palubní deska zdánlivě funkční. Jen otec si dovolil otevřít kapotu motoru, aby zjistil, že motor má prasklý blok a je prostě nefunkční. Řekl to rodině a navrhl v prvém kroku výměnu motoru. V rodině proběhlo hlasování. A rodinné hlasování rozhodlo, že pro auto bude zakoupena karoserie historického Jaguáru E. Stalo se. Ale to auto, to auto už nikdy nejezdilo.
dr. Pavel Bouška
Karlovaráci