Její pěvecká třída je pojem. V dnešní hudbě postrádám pocity, říká Štěpánka Steinová.

Netoužím po úspěchu v hitparádách, raději chci své znalosti předávat žákům. Tak se před lety po dokončení konzervatoře rozhodla Štěpánka Steinová. Zpěvačka a učitelka Základní umělecké školy Antonína Dvořáka Karlovy Vary vybudovala úspěšnou pěveckou třídu Andělské hlasy. Její žáci už spolupracovali s celou řadou populárních osobností, pochlubila se v rozhovoru pro MF DNES.

Janek Ledecký, Karel Vágner, Monika Absolonová. To jsou jen některá ze známých jmen. Třída má za sebou také koncerty v karlovarském Městském divadle, pražském Obecním domě nebo O2 Universum. „Sdílení pódia s mými žáky mám nejraději ze všeho,“ svěřila se hlasová pedagožka.

Při domlouvání rozhovoru jste zmínila, že se s žáky učíte zpívat hymnu Švédska. Podobné písně tvoří také repertoár vaší pěvecké třídy?
Hymny různých států nejsou naším klasickým repertoárem. V posledních letech však často zpíváme českou hymnu před zahájením hokejových zápasů. Někdy nás pořadatelé požádají také o interpretaci hymny hokejových soupeřů. Kromě naší hymny jsme zpívali i německou nebo běloruskou. Je to velice zajímavá zkušenost, která nás baví.

K založení pěvecké třídy a účasti na zajímavých akcích vedla delší cesta. Můžete připomenout pěvecké začátky a jak jste se stala pedagožkou?
Zpěv a hudba mě provází od dětství. Jako dítě a studentka střední pedagogické školy jsem sólově zpívala pod vedením paní Dagmar Dvořákové a ve sboru pana profesora Štrunce. Při vysoké škole jsem nejprve soukromě a poté na státní konzervatoři Praha studovala zpěv pod vedením Lídy Nopové. Ta mě ovlivnila nejen pěvecky, ale také lidsky. Dodnes jsme v kontaktu a spolupracujeme.

Jste věrná Karlovým Varům. Nenapadlo vás přesunout se v rámci kariéry jinam?
Karlovy Vary jsou mojí srdeční záležitostí. Byly tak jedinou volbou, kam se po studiích vrátit. Můj první školní ředitel, pan Jindřich Volf starší, mi dal prostor a podržel mě v mých pedagogických začátcích. Mnohé jsem se od něj naučila a často si na něj vzpomenu. Díky jeho podpoře jsem také začala pořádat benefiční koncerty, které organizuji dodnes.

Nemrzí vás, že jste nezamířila do pop music, a jste více známá jako pedagožka a pořadatelka akcí než koncertující zpěvačka?
Sen každé studentky studující na konzervatoři obor zpěv je stát se zpěvačkou či muzikálovou hvězdou (úsměv). Díky zkušenostem získaným při studiu jsem pochopila, že povolaných je mnoho, ale vyvolených jen pár. Dnes si jdu ráda poslechnout některé své kolegyně na koncert. S jinými sdílím pedagogické zkušenosti a není nic, čeho bych litovala. Sólově si občas také zazpívám, avšak sdílení pódia s mými žáky mám nejraději ze všeho.

Je zájem žáků o zpívání stejný jako dříve? Mění se repertoár? Je dobré navštěvovat učitele, či je možné se zpěvu věnovat jako samouk?
Řekla bych, že zájem žáků je stále stejný, ale představy o zpívání odlišné. Vývoj jde dopředu a jako vše okolo i repertoár dnešních žáků se mění. V mé profesi je mnoho samouků. Dobrý pedagog ale dokáže navést, ukázat, zdokonalit a přitom ponechat prostor k sebepoznání a seberozvoji.

Dá se odhadnout, zda má dítě na zpěv dispozice?
U dětí vyčkávám do konce třetí třídy, kdy se utváří kritické myšlení. V tomto období začíná mít dítě vlastní názor. Snažím se žáky rozvíjet nejen hudebně, ale také lidsky, pocitově.

Učila jste mnoho později známých zpěváků. Vycítila jste u někoho z nich, že dosáhne úspěchu? Jste s nimi v kontaktu?
Troufám si říci, že jsem v kontaktu s většinou svých studentů. Mnozí z nich jsou již dospělí a mají rodiny. Jiní jsou výkonnými umělci (úsměv). Mohu zmínit Zbyňka Drdu, Tomáše Savku, Kateřinu Zítkovou, Barboru Červinkovou, Tomáše Berana, Lucii Večeřovou, Lucii Pechanovou a další. Talent je krásná věc. To, že ho poznáte, není zárukou, že se váš svěřenec stane slavným. Je to o píli, štěstí, kontaktech a mnohém dalším, co může udělat umělce populárním.

Pěvecká třída Štěpánky Steinové je v regionu velkým pojmem a vystupuje na řadě zajímavých akcí. Jak tento nápad vznikl?
Jako pedagog jsem začínala působit v obecně prospěšné společnosti Forte při Základní škole a Základní umělecké škole ve Šmeralově ulici. Zde jsem učila mnoho let. Už při práci na této škole mě napadlo, že by bylo dobré s mými žáky vystupovat i na koncertech. Aby si vyzkoušeli zpívání na jevišti pro větší publikum, než jsou rodiče na školních přehrávkách.

Nyní již druhým rokem učím na Základní umělecké škole Antonína Dvořáka Karlovy Vary a se svou třídou pokračuji i zde. Mám ráda výzvy. Hledala jsem proto cesty, jak ukázat žákům, že zpěv není jen o tom přijít jednou týdně na hodinu. Podnikáme studijní cesty, navštěvujeme semináře, vymýšlíme koncerty a repertoár tak, aby s námi posluchačům bylo dobře. V současnosti vystupujeme pod názvem Andělské hlasy, protože pěveckých tříd se začalo objevovat hodně, a nechtěli jsme být zaměnitelní (úsměv).

Máte za sebou spoustu zajímavých koncertů. Můžete nějaké připomenout?
Před rokem se uskutečnil koncert na počest zpěvačky Hany Zagorové, kdy se nám podařilo vyprodat Karlovarské městské divadlo. Akce se jako host zúčastnil například Jaroslav Uhlíř. Společně s námi zazpíval také Standa Hložek. Neopomněli jsme písničky jako Duhová víla, Bludička Julie a mnohé další. Hostem večera byl pan Karel Vágner, kterého s Hanou Zagorovou pojilo krásné a silné přátelství. Nejenže zazpíval hit Hej, mistře basů, ale také vyprávěl zážitky ze společné hudební kariéry s Hanou Zagorovou. Těmi pobavil a rozzářil úsměvy všech návštěvníků.

Dále máme za sebou například spolupráci s Bohemian Symphony Orchestra Prague, s kterými jsme vystupovali v Obecním domě v Praze. Zde jsme účinkovali v rámci hudebního projektu Pop in Symphony: Epic Symphonic Show. V doprovodu šedesátičlenného symfonického orchestru jsme zazpívali hity Madonny, Bruna Marse a dalších. Hostem byl také Michal Penk.

Zmínila jste vzpomínkový koncert na Hanu Zagorovou. Setkala jste se s touto výjimečnou zpěvačkou i osobně?
Naše setkání sice nebylo dlouhé, ale jsem za něj velice ráda. Její písničky jsou nadčasové. To dokázal nejen vyprodaný koncert v karlovarském divadle, ale i zájem dnešních dětí její písničky zpívat. Při našem setkání zmiňovala, že muzika se musí dělat hlavně srdcem. Z toho vycházím nejen při výuce mladých zpěváků, ale i při výběru repertoáru Andělských hlasů.

Se kterými osobnostmi se v rámci spolupráce ještě setkáváte?
Vystupujeme na Vánoce po boku Josefa Vágnera, Moniky Absolonové, v letošním roce Báry Basikové. Ke spolupráci nás přizval i David Deyl, se kterým jsme natočili videoklip Somewhere in my memory. Při nácviku muzikálových představení jsme spolupracovali s Jankem Ledeckým. Při benefičních koncertech jsme měli možnost spolupracovat s Dashou, Ondřejem Brzobohatým, Vladimírem Hronem, Janem Bendigem, Jiřím Zonygou, Petrem Kutheilem, Davidem Gránským.

V sobotu 2. listopadu letošního roku jsme se opět stali součástí hudebního projektu Muzikály naruby, se kterými jsme společně vystoupili s dalšími pěveckým sbory v O2 Universu, které bylo zcela vyprodané.

V Andělských hlasech účinkují vždy současní žáci školy?
Účinkují zpěváci, které právě učím a zároveň s námi spolupracují i někteří bývalí žáci. Je to velice dobrá spolupráce a symbióza, která skvěle funguje.

Nezeptat se v rámci rozhovoru s hlasovou pedagožkou na jméno Karel Gott by byla škoda. Podařilo se vám s ním také někdy setkat?
Mám obrovskou radost, že mohu odpovědět kladně (úsměv). S Karlem Gottem se mi podařilo setkat se několikrát a vždy to bylo úžasné. Mám na setkání i zásadní vzpomínku. Právě jsem čekala dceru Sofii. Karel Gott mi tehdy přál, ať vše dobře dopadne a nenarozené dcerce pomyslně požehnal, aby jí také bavil zpěv a hudba. Obě dcery jsou hudebně velmi talentované a já věřím, že Sofince toto požehnání v hudební cestě pomáhá. Alespoň mám takový pocit (úsměv).

Zmínili jsme Karla Gotta, Hanu Zagorovou a další výrazné hudební osobnosti. Nepřijde vám, že podobní nezaměnitelní zpěváci na naší současné hudební scéně trochu chybějí?
Někdy tento pocit skutečně mám. Výrazných osobností je podle mě méně než dříve. Současní interpreti hodně kopírují své vzory, jsou často zaměnitelní. Postrádám hloubku pocitů, kvalitní texty, touhu dělat vlastní tvorbu. V naší pěvecké třídě zpíváme i převzaté písně, ale vždy je pečlivě vybíráme. Kolikrát to nejsou nejznámější skladby daných interpretů. Nesnažíme se pouze o to, aby se lidé na našich koncertech skvěle pobavili. Chceme, aby zároveň třeba poznali písně a interprety, které předtím neposlouchali (úsměv). Věřím, že se nám to daří. Rozdávat divákům se svými žáky radost a kvalitní hudbu od srdce se budu snažit i nadále.

Zdroj: iDNES.cz – s námi víte víc